H.P. BAXXTER @ INA'S NACHT, ARD, 09-09-2010

Ina: H.P., také jsi někdy nosil takovéto boty? Pamatuji si, že svého času byly "in", v té době Scooter začínali.
H.P.: To už skoro 17 let zpátky a ne, nenosil. Ani si na podobné boty nevzpomínám, asi mi toho hodně uniklo (ironicky).

Ina: Co by sis dal k pití?
H.P.: Je docela pozdě, tak bych si dal Vodku s Red Bullem. Ty už jsi opilá, co?

Ina: Jo, už jsem měla čtyři piva. Ale ty si dáváš Vodku s Red Bullem, než jdeš na pódium, ne?
H.P.: Jo, je to součást jakéhosi rituálu před vystoupením. Posloucháme hlasitou muziku a dáme si tak 3 až 3 skleničky, pak jsme v optimální náladě vylézt na pódium a děla show.

Ina: Kdybych si dala tolik Vodky s Red Bullem, tak bych asi zapomínala texty nebo je jen mumlala. Už se ti to stalo?
H.P.: Občas se mi to stane, občas text pozapomenu, ale běžně se to neděje u hitů, jako třeba Hyper Hyper. Mohla bys mě vzbudit v 3 ráno a zazpíval bych ti ten track bez chyby. Je to náš první hit, ten text zapomenout nemůžu.

Ina: Je trochu škoda, že si lidé pamatují jen hity jako Hyper Hyper nebo Maria...
H.P.: Nebo How Much Is The Fish?

Ina: Oh, na ten jsem zapomněla.
H.P.: Myslím, že můžeme být rádi, že máme více hitů, které si lidi pamatují. Jsou skupiny, které mají jen jeden hit. OK, občas to je jen o Hyper Hyper, ale máme více hitů, naštěstí.

Ina: A kolik hitů tedy máte?
H.P.: To záleží, čemu říkáš "hit". Podle počtu skladeb v Top 10 máme 22 hitů, ale na všechny mohou být srovnávány s Hyper Hyper nebo s Maria.

Ina: Pojďme mluvit o mladém H.P.m Baxxterovi. Ty jsi z Leeru, že jo? Mluvíš místním akcentem?
H.P.: Jenom trochu, rodiče mě učili klasickou němčinu.

Ina: Kdy jsi řekl rodičům, že chceš dělat techno muziku a jak reagovali?
H.P.: No, mysleli si, že jsem se zbláznil. Právě jsem dokončoval střední školu a máme mi říkala, že chce, abych dělal normální práci. Já ji řekl jen: "Ne, chci jet do Hannoveru a stát se zpěvákem." Ona samozřejmě odpověděla: "Jo, jasně. Hannover čeká na Hanse-Petera Geerdese z Leeru." Odpověděl jsem: "Přesně!"

Ina: Ale asi to chvíli trvalo, než jsi rodičům dokázal, že jsi "Hyper Hyper" frajer.
H.P.: Trvalo to velmi dlouho. Začali jsme se skupinou Celebrate The Nun, zvláštní název.

Ina: Na Scooter jsi čekal 8 let. Jak jsi to dokázal bez peněz, CTN nebyli příliš úspěšní.
H.P.: Nejprve jsme v Hannoveru založili Celebrate The Nun a natáčeli dema. V té době jsem byl velkým fandou stylu "new wave", Depech Mode a podobných skupin. Až jsme nakonec dostali k podpisu smlouvu a já si říkal konečně, teď se odrazíme.

Ina: Ale jak jste vydělávali peníze bez úspěchu?
H.P.: Během éry CTN jsem pracoval jako obchodní zástupce s dentálními nástroji.

Ina: Máš z té doby nějaké vtipné zážitky?
H.P.: Ani ne, moc mě to nebavilo, v hlavě jsem měl jen muziku. A dostávalo se mi i podpory z Leeru, mamka mi posílala jídlo, masovou roládu, ale moc jsem ji nejedl. Po nějaké době skříňka, kde jsem ji skladoval, vypadala, jako sbírka biologických preparátů.

Ina: A pak jsi založil Scooter. Jak k tomu došlo?
H.P.: Po té, do CTN zanikla, jsem začal pracovat v nahrávací společnosti Edel v Hamburku, tak jsem také potkal Jense Theleho, našeho manažera. Řekl, že když mám v Hannoveru studio, mohl bych udělat nějaké remixy. Nejprve jsem si tím nebyl moc jistý, ale pak jsem to zkusil a vyšlo to. Byl tu úspěch a tak jsme začali produkovat Hyper Hyper, náš první song.

Ina: Bylo to už techno?
H.P.: Ano, bylo to techno. V té době jsem navštěvoval rave párty po celém Německu.

Ina: Jaký byl úspěch Hyper Hyper?
H.P.: Když jsme se dostali do hitparád, byli jsme ohromně šťastní, celou noc jsme to slavili v řecké restauraci. Nakonec mě tak odtud museli odnést, jak jsem byl opilý. Krátce nato přišel šéf Edelu a řekl, že by chtěl víc. Nebyl jsem příliš odvázán, pokládal jsem Hyper Hyper jen za momentální hit. Ale dal mi nabídku: "Budeš dostávat běžný plat i přes to, že budeš ve studiu, ale budeš pracovat na nové skladbě," a já řekl: "domluveno." Takto to šlo asi 2 roky, protože ani po úspěchu našeho druhé a třetího singlu jsem si nebyl jistý, že to bude trvat dlouho. Ale po úspěchu i našeho čtvrtého singlu jsem si řekl, že to asi bude fungovat a přestal jsem pracovat pro Edel.

Ina: Řekl bys o sobě, že jsi "macho"?
H.P.: Hm, asi ne... dobře, možná někdy.

Ina: Není to těžké být Scooter (!) ve vztahu ke kamarádům a manželce?
H.P.: Trochu ano, dříve jsem dostával dárky od šéfů klubů, kde jsme hráli. Jednou po jednom vystoupení ke mně jeden z nich přišel a řekl: "H.P., mám pro tebe dárek", byl jsem zvědavý, co to je. Šli jsme do zákulisí a v jedné místnosti tam seděla dívka a on řekl: "H.P., tohle je Almut."

Ina: Tak to je dobrý, asi nemůže říct "Yeah, Almut, ahoj, buď mou," ale ani "Díky, ale nech si ji pro sebe."
H.P.: Chvilku jsem se s ní bavil, ze začátku to šlo těžko, ale pak jsme se rozpovídali a bylo to úžasný, stejně jako noc.

Ina: Teď otázky od diváků. První, odkud pochází jméno Baxxter?
H.P.: Jeden z učitelů mi říkal H.P., pořád, a mně se to líbilo. Jednou jsme takhle měli napsat naše přání, jakou práci bychom chtěli dělat. Já napsal, že bych chtěl být zpěvák. Na otázku uměleckého jména jsem řekl: „H.P.“ Na příjmení jsem pak řekl, jen, že nevím. Tak ať se jmenuji Baxxter. Přišlo mi to dobrý.

Ina: Proč Baxxter se dvěma x?
H.P.: Protože Geerdes je se dvěma e.
Ina: Ó, jak fikané.

Ina: Druhá otázka od diváků, jaký je tvůj oblíbený Scooter song?
H.P.: Call Me Mañana! Protože během ní je nejvíce pyrotechniky, když hrajeme live.

Ina: Soupeříte v pyrotechnice s Rammstein?
H.P.: Ano, ale Till je mnohem bláznivější, než já. Sám sebe podpaluje. Ale během posledního turné jsme měli rachejtle, které létaly nad hlavami diváků, moc pěkné.

Ina: Unikátní je, že během živých vystoupení máte pyrotechniku od začátku do konce.
H.P.: To je fakt. Na posledním turné jsme měli takový vtípek. Ještě před začátkem show jsme odpálili 2 obrovské petardy. Pak nám řekli, že se lidé tak lekali, že si upustili kelímek s pivem nebo že polévali ostatní kolou, jak se lekli. Sranda!

Ina: Jak často telefonuješ mámě?
H.P.: Asi 2x týdně.

Ina: Chodí tvoje máma na koncerty?
H.P.: Ano, bývá na koncertech.

Ina: Byla tam někdy i babička?
H.P.: Ne.

Ina: Vystoupili byste na "Musikantensradlu" (Musikantenstadl je známá televizní show o lidové hudbě)?
H.P.: Jasně, že jo! Mám k této muzice blízko, můj táta ji poslouchá. Jednou jsme takhle jeli do Španělska VW Beatle a vytvořili jsme si na cestu kazetu, abych kamarády překvapil, vmíchal jsem mezi techno i lidovou hudbu. A hádejte co, líbilo se!

Ina: Jak často si barvíš vlasy?
H.P.: Jednou za 14 dnů, barvím si je ve studiu.

Ina: Jaká je dívka tvých snů?
H.P.: Simone, má žena.

Ina: S kým by ses chtěl jednou v životě setkat?
H.P.: S Richim Blackmoorem z Deep Purple.

Ina: Co by jsi mu řekl?
H.P.: Nevím. Mohl jsem se s ním setkat, ale měl jsem strach. Víš, Richi byl někdo jako hrdina, idol, bál jsem se, že budu zklamaný, když se s ním setkám. Tak jsem vždycky odmítl.

SCOOTER ROZHOVORY
rozhovor #19

□ h.p. baxxter @ ina's nacht, ard, 09-09-2010

□ vrátit se o stránku zpět

*) Z NJ do AJ přeložil The-Flying-Dutchman.