setlist a program
31-07-2010 - aquacity, poprad (sk)

Koncert \| 31-07-2010 - Aquacity, Poprad (SK)
01	Intro	Horská chata
02	J'adore Hardcore	Lavagance
03	Posse (I Need You On The Floor)	Helenice Oči
04	Jumping All Over The World	Miro Šmajda
05	The Question Is What Is The Question	Gladiator
06	Fuck The Millennium / Call Me Mañana	Kryštof
07	Weekend!	Peter Cmorik
08	Stuck On Replay	Zuzana Smatanova
09	One (Always Hardcore)	Scooter
10	Ti Sento
11	Jump That Rock (Whatever You Want)
12	Nessaja
13	Maria (I Like It Loud)

14	How Much Is The Fish?
15	Endless Summer / Hyper Hyper / Move Your Ass!

reportáž
31-07-2010 - aquacity, poprad (sk)

Plánujete-li také vyrazit na nějaký koncert Scooter, jděte do toho, koncerty jsou vynikající a jedinečné zážitky, jak je moderní říkat, dávají hudbě jiný rozměr (oproti CD). Pokud se rozhodnete vyrazit na Slovensko, pak si to rozmyslete, cesta právě do Popradu je dlouhá, dlouhá a v neposlední řadě otravná - odjezd z Prahy v 10:30, příjezd do Popradu 20:30.

Po příjezdu stačilo jen sehnat lístky a hurá na Scooter! Tedy, chtěl jsem říct na Cmorika, Kryštofy jsme bohužel (sakra fix, jaká škoda) nestihli! V areálu bylo všude bláto, překvapila nás tedy plachta na zemi, které jej měla zakrýt. No, sice zakryla, ale bylo to k ničemu. Opatrně jsme se tedy prodírali zaujmout pozici, ze které uvidíme na pódium. Cestou byla srážka s prvním magorem (!), který nás zval zahrát si vodní hokej, tedy hokej v nafukovacím bazénu tvaru hřiště. Jasně, vynikající nápad. Projít kolem 9 večer téměř až k pódiu nebyl problém, o to horší bylo přečkal něco přes 2 hodiny Cmorika a Smatanové. Slovensko z nich bylo natolik nadšené, že jsme měli pocit, že se to na Scooter vylidní. Zde jsme měli možnost stretnúť první otravné lidi, a to nekontrolovatelně se pohybující a do všech okolo bez servítek mlátící fanoušky těchto hvězd. Výhodou zase bylo, že pár lidí poté odešlo a my se dostali až do 3 řady. Tu následoval magor dva (!!), který se nás s letákem v ruce ptal, zda-li hrajeme tenis. Jasně, hned se tu zahrát. Naše víceméně ignorování ho mu vadilo. Další, v pořadí již 3. magor (!!!, vlastně jich ale bylo víc), byly tři "padesátileté" pyče, které se asi 10 minut před začátkem začali cpát dopředu, že tam už dřív byly, nebo ať je vezmeme na ramena, že bude sex zdarma, a pořád do nás strkali. Na první upozornění, že tu není sama začala kecat něco o lásce mezi lidmi. Bohužel, kvůli těmto jsem si vůbec neužil začátek koncertu, jelikož přišly pouze dělat potíže. Zakrátko tak následovala hádka, vůbec poprvé na Scooter, ať se koukají uklidnit, že to strkání a mlácení (opět) do ostatních přehánějí. K mému štěstí brzy odešly a byl klid.

Koncert sám byl vynikající, velmi dobře nazvučený a všechno bylo krásně slyšet. I když ze začátku H.P. něco upravoval se zvukaři. Scooter předvedli krásnou profesionální show, bez přeřeků a zapomínání slov, H.P. poměrně dost burcoval dav mezi jednotlivými skladbami, ať již klasickým "Oggy, oggy, oggy", nebo "Let me know if you're good to go and say ou" či přidáním accapella verze Surfin' Bird. Rick několikrát přeběhl za Michaelem a hrál na jeho klávesách, Michael který na nás vystrkoval zadek, oblečený, tentokrát. Tento koncert (hodnocen pouze koncert), rozhodně patřil k jednomu z lepších a povedenějších koncertů!

Jak jste si asi všimly z fotek, klávesy Rick a Michaela byly trochu chudší, než obvykle, ale na kvalitě to ničemu neubralo. Také pyrotechniky, světel a plamenů bylo méně, Intro tak nemělo překvapivou ránu na začátku. Nebyly přítomni ani shuffleři, shuffle v J'adore Hardcore tak zastali Sergej a Pim.

Po koncertu nás čekalo už jen stretnutie zo slovenskými i ceskými fanúšiky, které známe ze shoutboardu a fóra a převléknutí se do nezabahněného a cesta domů. Ano, výsledek plachta x bláto byl takový, že kalhoty byly zablácené kompletně až ke kolenům stříkance pak po prd*li až na záda, boty komplet. Naštěstí někteří z nás měli věci na převlečení. Tu došlo ke střetnutí ještě čtvrtého magora (!!!!), což byl frajer s kámošem, kteří prošli kolem našeho auta tak, že překračovali naše věci (cesta byla také úzká, vždyť šlo jenom o silnici). Pak se zastavil, zeptal se, zda-li nemáme cestu do města (ve čtyřech lidech v autě) a zůstal stát asi 10 cm od kufru našeho auta. Nezabrali ani sprosté komentáře ze strany H.P.ho Bagety!